Stravou proti nemocem
Stravou proti nemocem
1. Snídaně by měla být skromná. Nesnídáme hned po procitnutí.
2. Jíme plody z ročního období a kraje, ve kterém žijeme, a pečlivě dbáme, abychom co nejméně měnili přirozenou hodnotu stravy. Vyhýbejme se dlouhému tepelnému zpracování a konzervování.
3. Každý si volí jídlo individuálně. Pokynem k jídlu by měl být jedině hlad. Bez skutečného hladu bychom neměli jíst kaloricky vydatná jídla.
4. Ořechy jíme v menších množstvích a vždy s jinými potravinami. Hodí se ke všem pokrmům. Do ovocných jídel s ořechy a mléčnými výrobky používáme koření. Zeleninu ochucujeme pouze bylinkami.
5. Nemícháme ovoce a zeleninu. K jednomu jídlu si vezměte obiloviny s ovocem. K jinému obiloviny se zeleninou a ořechy. Obiloviny dáváme máčet, pak jsou mnohem lépe stravitelné.
6. Hodnotu stravy zvýšíme používáním zeleninových vývarů s vyšším podílem zeleniny a brambor. Na jídle není důležité množství ale jakost.
7. Mléčné výrobky nepožíváme ve velkém množství. Zajišťují nám potřebné aminokyseliny, ale dospělý organismus jich potřebuje méně než dětský v době růstu.
8. Ve všech ročních obdobích zdobíme stůl ovocem nebo květinami v květináčích. Řezané květy mohou vyvolávat představu odumírání a zmaru.
9. Na jaře dáváme přednost rané zelenině, omezíme obiloviny a ořechy. Nepodceňujeme výzdobu stolu. Na jaře má převládat červená barva.
10. V létě obiloviny a ořechy nahrazujeme bramborami, ovocem a zeleninou. I v létě pijeme raději nápoje odražené než přechlazené. Ve výzdobě stolu má v létě převládat barva modrá.
11. Podzim je bohatý na ovoce, obiloviny a ořechy to jsou na podzim vedlejší pokrmy. K vyzdobení stolu je vhodná barva žlutá.
12. V zimě používáme více obilovin a zeleniny. Můžeme si dopřát více ořechů. Mějme zásobu přepuštěného másla. Pročišťuje a působí jako přírodní lék. Zeleninu dusíme výhradně na přepuštěném másle nebo na oleji. V zimě přizdobujeme stůl bílou a zelenou barvou.
13. Ve studeném ročním období volíme za předkrmy polévky, a naopak v teplejším období saláty a ovoce.
14. Čím čerstvější mouka, čím sušší obilí a čím rychlejší je příprava, tím je jídlo výživnější a zdravější.
15. Než dojíme, nepije. Jezme pomalu, sliny dokonale zvlhčí sousto.
16. Na jídlo si uděláme čas. Jíme v klidu a pečlivě. Jídlo žvýkáme, až ztratí svojí původní chuť. Nezačínáme jíst, když jsme nervózní, unavení v nepříjemném prostředí. Odmítejme jídlo připravované neharmonickými, podrážděnými lidmi. I když nám bude chutnat, nebude nám dělat dobře.
17. Obzvláště dbáme na to, co dáváme jíst dětem. Velmi pečlivě vyvažuje stravu nemocným dětem.
18. Přečteme si informační nálepky na potravinách a vyhneme se přemíře umělých barviv, ochucovacích a konzervačních činidel.
19. Dnes budeme velmi obtížně shánět potraviny nezávadné, ale z možného zla volme vždy to nejmenší.
V poslední době civilizační nemoci začínají ohrožovat snad každého. Stávají se pohromou. Lidské tělo je tak důmyslné, že samo proti nim dokáže bojovat. Ale největším nepřítelem je sám jeho majitel. Tělo se zbavuje nepotřebných látek tím, že je ukládá na místa méně důležitá, aby uchránilo ten nejdůležitější orgán, kterým je buňka. Nejdříve začne odpad ukládat do kloubů, pak do tkání, hlavně do tukové. Má jakési tři obranné bariéry. První je střevo, které brání vstřebání odpadu do těla průjmem nebo zácpou. Jestliže nereagujeme, obranou funkci přeberou játra. Jedů se zbavuje hlavně žlučí. Je-li jich přespříliš, vznikají žlučové kameny. Toxické látky mohou být také spáleny hyperoxidací v játrech za pomocí nadledvinek s následnou teplotou až horečkou. Jestliže ani tehdy nezareagujeme, začnou obranou funkci přebírat žlázy s vnitřní sekrecí. Ovlivňují proces příjmu potravy, vyměšování, růstu, stárnutí i pohlavní aktivity. I nepatrná odchylka v tvorbě hormonů vede k vážným poruchám zdraví. Žlázy s vnitřní sekrecí jsou řízeny podvěskem mozkovým. Když se zvýší hladina toxinů, vyšle pokyny štítné žláze a nadledvinkám. Ty začnou vylučovat toxiny z krve. Štítná žláza pokožkou (nadměrné pocení při onemocnění štítné žlázy) má také za úkol předávat cukr z jater do krevního oběhu. Nadledvinky vylučují ledvinami a střevy. Mají za úkol ovlivňovat glykémii a krevní tlak. Tlumí záněty a alergie. Vylučují také adrenalin. Ovlivňují činnost nervů a svalů. Mají na starosti mozkovou i fyzickou energii, tělesnou teplotu, játra, ledviny, krevní oběh i tlak. Regulují počet červených i bílých krvinek. Kterou cestou se toxiny vydají, záleží na výkonnosti endokrinních žláz.
Je-li organismus přetížen špatnou stravou, přejídáním, léky, kávou, cigaretami a alkoholem, tento dokonalý systém selhává. Za špatnou stravu však populace není zodpovědná sama. Může za ní hlavně propagace konzumu masa a velkých množství mléčných výrobků – obojí nevalné kvality. Tato strava vede k hnilobným procesům, které intoxikují organismus. Při konzumaci zeleniny, ovoce, kyselého mléka, jogurtů dochází v těle k fermentaci, která není škodlivá.
Toxiny způsobují zahlenění organismu. Denaturovaná (průmyslově upravená strava) nebo masitá strava vede k zvýšení počtu bílých krvinek, které se snaží toxiny zlikvidovat. A při tomto procesu dochází k zahlenění organismu, při kterém dochází k nedostatku zásaditých látek k likvidaci kyselin v těle. Kyselé prostředí v organismu je opět zdrojem nemocí.
Všechny trávicí a čistící procesy jsou řízeny enzymy. Těch máme ještě větší nedostatek. Protože se vyskytují jen ve stravě, při jejíž přípravě nedošlo k překročení 45 stupňů teploty. Potřebujeme k obnově enzymů v těle 70% syrové stravy – zeleniny, ovoce, obilné vločky, klíčky, tvaroh, i nezrající sýry, jogurty a mléčně kvašené zeleniny, čerstvé zeleninové šťávy, ořechy, semínka. Sušené ovoce zachovává všechny enzymy.
K odkyselení organismu významně pomáhají zeleninové vývary. Při vaření se sice ničí vitaminy ale vyluhuje se velké množství minerálů, které způsobují silnou zásaditost vývarů.
Obiloviny:
Pšenice:
Prevence srdečních onemocnění, střevních a vnitřností, omezuje riziko rakoviny prsu. Usnadňuje problémy při přechodu. Může být i v podobě bulguru nebo kuskusu, cz chleba, i těstovin.
Pšeničné klíčky pouze dvě čajové lžičky denně – kyselina fytová snižuje vstřebávání železa a zinku.
Žitná celozrnná mouka v Bio kvalitě pomáhá proti hemeroidům a nádorům.
Oves uklidňuje nervy a výkyvy krevního cukru – nedoporučují se však příliš často také pro obsah kyseliny fytové, která ztěžuje vstřebávání vápníku, železa a zinku.
Luštěniny
Hlavně hrách a fazole i čočka – brání zácpě, snižuje LDL cholesterol a TK. Obsahují inhibitory enzymu protézy. Zvedají velmi pomalu hladinu cukru v krvi.
Tmavé fazole pomáhají při nemocech jater. Zelené fazolové lusky odvodňují a posilují srdce a krevní oběh.
Sója také upravuje hladinu cukru v krvi, snižuje riziko rakoviny prsu, podporuje zdravé srdce, zlepšuje vylučování žaludečních šťáv, uklidňuje nervy, odvodňuje, odtučňuje játra, působí protizánětlivě.
Pohanka
Není obilovina, spíše se složením blíží luštěnině. Vyrovnává hladinu cukru v krvi. Měla by se jíst alespoň 1x týdně. Je silně zásaditá a odvádí z těla kyseliny.
Brambory
ovlivňují metabolismus cukru a kyseliny močové. Pro zachování všech výživných hodnot je třeba je vařit v páře a ve slupce.
Brokolice
Je nejzdravější zeleninou. Podporuje metabolismus cukrů, práci svalů a imunitu, srdce, cévy, střevo a krvetvorbu.
Celer
Je nejvhodnější potravinou pro nemocné s cukrovkou. Zabíjí bakterie a plísně v žaludku, ledvinách, močovém měchýři. Působí proti větrům, průjmům, rozpouští hleny při kašli a rýmě. Dezinfikuje sliznice. Aktivuje metabolismus sacharidů. Posiluje mozek, nervy, kůži, oči a vlasy.
Cuketa
Váže ve střevech jedovaté a tukové látky, posiluje sliznice a imunitní systém.
Červená řepa
Poskytuje křemík, který posiluje cévy, kůži, kosti. Zbavuje mozek oxidů hliníků (prevence Alshaimerovy nemoci). Podporuje činnost jater a žlučníku. Přispívá k optimistické náladě
Černý kořen
Ovlivňuje hlavně žlázy s vnitřní sekrecí, diabetes a srdce.
Kadeřávek
obsahuje stejně vápníku jako dvě sklenice mléka
Růžičková kapusta
Má vysoký obsah vit. Skupiny B, pomáhá tak při neurasténii, únavě a poruše soustředění. Je nejcennější potravinou předjaří. Podporuje zásobování mozku a nervů glukózou. Obnovuje a omlazuje tkáně.
Květák
Obsahuje cukr manitol ovlivňující příznivě diabetes. Pomáhá u nemocí ledvin, moč. Měchýře a chrání sliznici tlustého střeva.
Paprika
50 g pokryje celodenní potřebu vit. C. Kapsaicin v pálivých druzích odstraňuje symptom studených nohou a rukou, pocit závrati a obtíží s krevním oběhem.
Petržel
Odvodňuje, podporuje krvetvorbu.
Polníček
Nejsilnější protistresová potravina. Osahuje velké množství hořčíku a železa.
Pór
Bojuje proti hemeroidům, žilním onemocněním, působí proti krevním sraženinám.
Rajčata
Zvyšují krevní hladinu cukru a tím povzbuzují mozek a nervy, omlazují buňky a posilují srdce.
Ředkvičky
Uvolňují hleny, desinfikují nosohltan a vedlejší nosní dutiny.
Řeřicha
Významně snižuje riziko rakoviny střeva, konečníku a močového měchýře, je-li zařazována často.
Čekanka- menší odrůda je štěrbák, endivie
Obsahem inulínu se stává nejvhodnější potravinou pro diabetiky. Prodlužuje pobyt potravy v žaludku a ve střevě zabraňuje vstřebávání těžkých kovů – kadmia, olova, rtuti. Snižuje krevní tlak.
Zelí
Zkvašené zelí zachránilo Slovany při stěhování národů před vyhynutím. Obsahuje U- faktor, který podporuje léčbu žaludeční a dvanáctníkových vředů. Uklidňuje, zahání neklid a nervozitu. Jíme-li ho k večeři, podpoří tvorbu serotoninu a tím dobrý spánek. Aktivuje metabolismus sacharidů. Největší výhoda – přístupné celý rok.
Tvaroh
Je cennější než mléko, hlavně pro své léčivé schopnosti léčivých obkladů při bércových vředech, angíně, horečnatých zánětech, lupence, utišuje každou bolest. Při žalud. vředech se doporučuje lžíce tvarohu a syrovátky každou hodinu, nejméně však 3x denně.
Kvašení
Při kvašení se spotřebuje cukr a vytvoří se vitaminy hlavně B a C a beta-karoten, fermenty a hlavně kyselina mléčná. Fermentované potraviny zastavují růst zhoubného bujení. Odstraňují únavu a nemoci. Působí pozitivně na srdeční sval a chronické kožní nemoci, hl. na lupénku. Není zde zapotřebí průmyslového octa, který je vyloženě škodlivý. Měli bychom raději používat ocet z vinných hroznů, jablek nebo rýže. Mléčně kvašené potraviny jsou nejideálnější stravou s vysokou léčebnou silou. Obzvláště příznivé účinky vidíme u diabetu – kvašením se odbourávají cukry a nezatěžují slinivku. Podporují zdravé střevo, mají hodně draslíku a ovlivňují tak činnost srdce. Odvádějí vodu a odpadní látky z těla. Povzbuzují játra a ledviny.
Kvašení uchovává a zvyšuje obsah všech vitamínů, hlavně B6, jehož je málo v čerstvé zelenině.
Měla by tvořit 5% jídelníčku.
Kvašené zelí
Je jediná potravina, jejíž úpravou se člověku podařilo zdokonalit přírodu. Je největším bojovníkem proti stresu, stimuluje mozkovou a nervovou soustavu, metabolismus bílkovin, červených krvinek, růst buněk, kostí a hlavně stimuluje přeměnu tuků na svalovinu. Podporuje vstřebávání železa a tím bojuje proti anemii, omlazuje organismus. Posiluje svaly, hlavně srdeční. Brání zácpě. Mléčné kvašení činí zelí stravitelnějším. Léčí všechny nemoci žaludku, střev a ledvin. Jíst se však má jen 2x v týdnu ne denně. Ročně bychom měli sníst 10-20 kg kvašeného zelí. Kvasit ovšem můžeme jakoukoli zeleninu: Salátové okurky, mrkev, papriky, zelená rajčata, cibuli,kedlubny,hlášek,růžičkovou kapustu, květák,brokolici, drobné cibulky, červenou řepu: Na 5 kg řepy- 40 g soli na litr vody,2 cibule, lžíce hořč. semínek, ½ lžíce kmínu, několik koleček černé ředkve, semena fenyklu. Na 5 kg mrkve – 30 g soli na litr vody, 3 cibule, 2 stroužky česneku, semena fenyklu, snítka estragonu. 5 kg nakládaček – ½ kg cibule, 5 stroužků česneku, 250 g plátků křenu, ½ kg mrkve na plátky, 100-150 g čerstvé kopru s okvětím, čerstvý estragon, 5 bobkových listů, 3 lžíce hořčičných semínek, 2 lžíce koriandru, 10 hřebíčků, 10 bobulí pepře, 10 bobulí nového koření, petrželová a cellová nať, kousek libečku, listy černého rybízu (višně, křenu, vinné révy), 4 litry převařené vody se 100 g rozpuštěné soli. Před uložení do kvasné nádoby okurky propícháme.
Příprava zelí: Nejjednodušší příprava je do zavařovacích sklenic. Nastrouhanou zeleninu rozmícháme se solí a kořením a zatížíme ve větší nádobě, aby pustila vodu. Do vymytých sklenic důkladně rukou natlačíme, aby nezůstal v hmotě vzduch. Vyléváme přebytečnou vodu. Voda však musí přesahovat 1 cm přes zeleninu. Pokud je vody málo, dolijeme mírně osolenou a převařenou studenou vodou. U hrdla utěsníme sklenice dřevěnými špachtlemi, aby zelenina nevystoupala přes hladinu. Důkladně zavíčkujeme a uložíme na teplé místo (20-22 stupňů) a přiryjeme utěrkou. Kvašením vznikne podtlak a sklenice se hermeticky uzavřou. Vydrží do příštího podzimu. Přidáváme ji i do čerstvých salátů. Kyselost zmírňujeme medem. Ochucujeme jí omáčky i polévky po dovaření. Před použitím zelí nikdy neproplachujeme, zbavili bychom se důležitých látek. Lák vždy vypijeme- jedinečná prevence proti chřipce. Vaříme-li zelí – pak jen velmi krátce.
Zeleninové vývary
Vývar silný - 4 brambory ve slupce, 5 stroužků česneku, velká cibule ve slupce, ½ hlávky bílého nebo červeného zelí, 3-4 rajčata. Červená řepa, kousek křenu, celá feferonka, jalovec, bobkový list, hořčičné semínko, tymián, majoránka, kousek libečku.
Zeleninový vývar II. - 3 mrkve, celer nebo řapíkatý i s natí, 3 koř. petržele, pórek, 5 špenátových listů, 5 listů mangolu, ½ kapusty, velká cibule, 5 stroužků česneku, několik listů kadeřávku, větvička libečku. Mírným varem vaříme i 4 hodiny. Pak přecedíme (zbytek zeleniny rozmixujeme a používáme na zahuštění omáček) Vývar používáme i 3 dny, po opětovném převaření i 5 dnů. Je možné i vývar zmrazit. Do vývaru dáváme jen lehce v páře podušenou zeleninu.