Zjevení světla - Barbara Ann Brennan

26.06.2012 18:33

Napojení se na vnitřní léčivé energie

Čerpat ze svého vnitřního zdroje je schopen naučit se každý z nás. Vyžaduje to ovšem nácvik uvolňování tvůrčí energie. Jedná se vlastně o odstraňování vnitřních překážek - bloků. Když se je podaří uvolnit, vytryskne z hloubky gejzír tvořivosti. Spisovatelům a ostatním umělcům je tato situace dobře známá, vědí, kolik je někdy stojí sil dostat se dál - zbavit se bloku. Schopnost psát či malovat se jim však vrátí teprve, až když se to podaří. Nejinak je tomu i s vědci, řešícími vědecké problémy. Jak to probíhá? Všechny vstupní údaje jsou uloženy do naší racionální mysli, která se marně snaží najít odpověď na položené otázky. Když už to vzdáme a usoudíme, že je lepší zabývat se něčím jiným, třeba se prospat, či věnovat nějaké činnosti řízené pravou mozkovou hemisférou - najednou se řešení vynoří. Tím, že jsme problém pustili z hlavy, vnitřní tvůrčí síly se uvolnily a energie mohla začít proudit. Někdy se objeví odpovědi na otázky i ve snu.

Tvůrčí síla se objevuje také v době krize a dává nám odvahu k hrdinským činům. Určitě jste slyšeli o neuvěřitelných výkonech, které lidé dokážou podat, například když po autonehodě muž nadzdvihne auto, pod kterým leží někdo z jeho blízkých. Nebo matka poslechne naléhavé nutkání - cítí jasně, že jejímu dítěti hrozí nebezpečí - doběhne domů včas a zachrání ho.

Uvolnění tvůrčí síly nás vždy přivede k dokonalému zvládnutí oblasti, kterou se zabýváme. Proces léčení je tedy procesem uvolňování tvůrčí síly, která slouží k dosažení vynikajících výsledků v oblasti lidského zdraví a žití v dobré pohodě. Většina onemocnění pramení podle mého názoru právě ze zablokování přirozeného proudění individuální tvůrčí energie.

Proč tvůrčí energii blokujeme

Některé životní prožitky jsou plné bolesti. Již od dětství automaticky reagujeme tak, že se jim pokoušíme vyhnout. Od fyzické bolesti se oddělíme tím, že napneme svaly a potlačíme pocity. Emoce zatlačené do podvědomí (někdy také pouze těsně pod hranici vědomí) se tam snažíme držet. Aby se to dařilo, odvádíme pozornost jinam a věnujeme se všem možným rozptýlením. Můžeme se neustále zabývat prací nebo naopak trávit veškerý čas ležením na gauči. Spousta z nás se stává závislými na drogách, cigaretách, čokoládě nebo alkoholu. Potřeba "být vždy perfektní", nebo "nejlepší" či "nejhorší" je rovněž závislost. Projektujeme své problémy směrem k někomu jinému, a raději se obáváme o něj, než abychom se je pokusili vyřešit. Většinu energie buď přesměrujeme, nebo jí nedovolíme naplno proudit. To vše proto, abychom se nesetkávali s bolestí a s tím, kdo v daném okamžiku jsme a co cítíme. Myslíme si, že to funguje. Doufáme, že se nám podaří utéct od bolesti a od toho, kdo jsme, ale to není možné. Cena, kterou za to platíme je obrovská. Tou cenou je náš život.

Domníváme se, že jediný způsob, jak zastavit bolest, je zastavit energetické proudění bolest obsahující. Toky energie opravdu přinášejí fyzickou, emocionální či mentální bolest. Jenomže přinášejí také mnoho jiného. Když zablokujeme negativní prožitky bolesti, hněvu nebo strachu z nějaké nepříjemné situace, zastavíme také ve všech aspektech (fyzických, emocionálních a mentálních) prožitky pozitivní.

Zmíněný postup si ani nemusíme uvědomovat - v dospělosti ho už používáme ze zvyku. Kolem negativní části našich prožitků jsme vystavěli hradbu a touto zdí se oddělili sami od sebe, od svého vyššího Já, od svého středu neboli jádra Bytí. Jelikož kreativní proces vzniká právě v tvůrčím jádru, oddělili jsme se také od něj. Hradba doslovně odděluje naše vyšší Já od našeho vědomí a vnějšího života.

Původ bolesti - prvotní zranění

Z mého pohledu se jeví původ bolesti hlubší, než pouhé zablokování energie při osobní bolesti nebo při fenoménu tzv.minulých životů. Bolest pochází z přesvědčení, že každý z nás je izolovaný. Oddělený od kohokoliv dalšího a oddělený od Boha. Většina z nás věří, že k tomu, abychom se stali individualitou, je oddělení nutné. Toto negativní přesvědčení je příčinou naší separace od všeho, včetně našich rodin, přátel, skupin, národů a země. Separace je prožívána jako strach, a jak už víme, ze strachu se rodí další negativní emoce. Jakmile je vytvoříme, oddělíme se od nich. Proces oddělování vytváří další bolest a iluzi až do okamžiku, kdy se kolo negativní zpětné vazby zastaví a v důsledku osobní práce se začne otáčet opačně. Klíčem k tomu, jak se z tohoto začarovaného kruhu dostat, abychom se naučili do svých životů přinášet více jasu a radosti je láska a pocit sounáležitosti se vším, co je kolem nás.

"Být jedno s Bohem a se vším ostatním" - to je prožitek pravé lásky. Bůh všude a ve všem, Bůh nad námi, pod námi, okolo nás a v každém z nás jedineční Boží jiskra. Tuto individuální manifestaci Boha prožíváme jako nalezení vnitřního zdroje jádra Bytí. Čím více jsme spojeni s Bohem mimo nás, tím blíže jsme k individualitě Boha uvnitř nás. Jen v takovémto spojení se cítíme v bezpečí a jsme absolutně svobodni.

Bolest, která má původ v minulých životech

Ke zkoumání "minulých životů" a získávání informací o nich se používá většinou metoda regrese v hypnóze. Výzkumy ukazují, že původ převážné části chronických psychologických bolestí lze vystopovat v minulých životech. Robert Woolger při praktikování své terapeutické metody regrese do minulých životů zjistil, že když se klientovi podařilo bolest z prožitku v minulém životě uvolnit, byl schopen uvolnit a pročistit podobné zkušenosti i v tomto životě. Také minulé životy zůstávají v našich ztuhlých psychických časových konglomerátech a rovněž se přitahují a spojují na základě podobných energií. Nejsou odděleny v čase, to znamená, že jsou přímo spojené s událostmi jak v tomto životě, tak i v ostatních. Uvolnit "zamrzlou" událost z minulého života vyžaduje více energie, protože událost je tam uložena po delší dobu a je zakryta různými odpady. Zvládnout to ale lze. Je-li osoba k tomu připravena, dochází k tomu automaticky.

Pozorování lidských energetických polí během mnoha léčebných sezení mě přivedlo k poznání, že traumata z minulých životů jsou vždy uložena pod chronickými, obtížně řešitelnými současnými těžkostmi. Když se je podaří ze současného života pomocí léčení vyčistit, na povrch se dostane trauma z minulého života, které bylo pohřbeno pod nimi a se kterým je potřeba následně pracovat také. Tento způsob léčitelské práce se jeví jak pro transformaci život klienta, tak i pro zlepšení jeho fyzického stavu, jako velmi efektivní. "Rozpouštění" traumat z minulých životů při léčení přináší do života pacienta vždy velké změny. Důležité je jasně pochopit spojení mezi traumatem z minulého života a současnou životní situací -jen tak může být uvolněn celý konglomerát.

Vnímání a usměrňování lidského energetického pole

Mnoho lidí lidské energetické pole umí vnímat. Naučit se to může každý. Ve skutečnosti to už děláme - možní podvědomě, možná tomu nevěnujeme pozornost nebo to nazýváme nějak jinak. Určitě jste už zažili některou z těchto situací: vidíte někoho poprvé v životě, máte ho okamžitě rádi a víte, že spolu budete dobře vycházet. Cítíte, že na vás někdo upřeně někdo hledí, ačkoliv se vůbec nedíváte tím směrem. Máte neurčitý pocit, že se něco dobrého či špatného stane a potom k tomu opravdu dojde. Co se dělo? Vnímali jste lidské energetické pole pomocí vyššího smyslového vnímání-takto nazývám způsob vnímání pomocí smyslů v rozsahu větším, než je běžné. Někdy se tomu také říká šestý smysl nebo jasnovidectví. Tímto způsobem můžeme vidět věci, které ostatní nevidí, slyšet zvuky, které ostatní neslyší, a také ty věci ochutnávat a dotýkat se jich. Rozlišuji více druhů vyššího smyslového vnímání: nejen pět známých smyslů - zrak, sluch, hmat, chuť a čich, ale také něco víc. Jedním z těchto dalších smyslů je intuice. Je to ten neurčitý, již zmíněný pocit, že se něco dobrého stane, ale přesně nevíte, co to bude. Nebo víte, že vám někdo bude volat, můžete dokonce vědět, kdo to bude, ale není vám jasné o co se bude jednat.

Dalším "smyslem navíc" je přímý přístup k údajům a zprávám. Nazvala jsem ho přímým věděním. Tento smysl nám předává přesnou a úplnou přímou informaci. Například víme, která konkrétní osoba se nám chystá zavolat, kdy to bude a co nám bude říkat. Nebo jsme dotázáni na něco, o čem nevíme vůbec nic, a najednou se nám vybaví celá odpověď. Obvykle nevíme, jak jsme tuto informaci získali. Prostě tady je.

Jiný vyšší smysl je schopnost vnímat vlastní i cizí emoce. Poznáme, co navzájem cítíme, a dokonce s tím druhým nemusíme ani promluvit, pouze zachytíme energii plynoucí z jeho pocitů.

Rozlišuji mezi schopností vnímat emoce a schopností vnímat lásku. Tuto schopnost považuji za samostatný vyšší smysl-zahrnuje v sobě mnohem hlubší spojení s ostatními, než při vnímání emocí. Je to zvláštní kategorie.

Lze říci, že kromě pěti smyslů (zraku, sluchu, hmatu, čichu a chuti) máme navíc intuici, přímé vědění, schopnost vnímat emoce a schopnost vnímat lásku. Fungujíc-li všechny tyto smysly dobře, jsme schopni být plně "teď a tady". Smysly slouží vědomí, které nás do přítomnosti zavede. K dosažení prožitku stavu bytí v přítomnosti pomáhají meditace-očistí a projasní mysl. Tento stav bytí umožňuje překročit omezující hranice času a prostoru. Vyšší smyslové vnímání zůstává v pásmu velmi tichých informací, které mozek obvykle odfiltruje jako nedůležité. Vysvětlím to na analogii s nasloucháním hudbě. Zvolíme-li maximální hlasitost pro poslech-hrajeme "na plné pecky", těžko uslyšíme slabší tóny. Jemnější nuance začnou mít význam, až když snížíme hlasitost-potom začneme slyšet rytmy uvnitř rytmů. Stejně tak to je s vyšším smyslovým vnímáním a lidským energetickým polem. Pokud se naučíme ve své hlavě ztišit vnitřní hluk, můžeme věnovat pozornost tišším rytmům a jemnějším odstínům života. Po čase se ukáže, že základem plného prožívání každého okamžiku života jako takového, jsou právě tyto jemné rytmy spojené s mocnou životní energií umožňující naši existenci.

Až se příště uhodí vaše dítě do kolena, položte mu na ně ruku. Prociťujte celou svou lásku k němu. Vaše ruka bude najednou horká. Proč? Protože léčivá energie vašeho energetického pole proudí rukou a pomáhá koleno léčit. Léčivou energii můžete vnímat jako teplo, pulzování či energetizující šimrání. Způsob tohoto druhu vnímání lidského energetického pole se nazývá kinestetický, tj. prostřednictvím dotyku.

Jakmile vnímáte lidské energetické pole, můžete se začít učit, jak ho záměrně ovlivňovat a usměrňovat. Pomocí následujících cvičení zkuste energetické proudění v těle měnit. Můžete to také využít, až se budete příště cítit unaveni nebo budete plní napětí. Lehněte si na zem a představte si uvnitř svého těla krásné a příjemné slunce umístěné v solárním plexu (oblast žaludku). Za chvíli vám bude krásně. Žaludek zaplaví teplo. Pravděpodobně se dokonce zpomalí rytmus vašeho dechu-začnete relaxovat hlouběji. Pokud chcete rozšířit relaxaci i na duši, rozpomeňte se na své náboženské nebo duchovní prožitky-možná se vrátíte až do dětství. Připomeňte si ten zvláštní čas úžasu, kdy jste poznali, aniž byste o tom museli zvlášť přemýšlet, že Bůh (cokoliv to pro vás osobně znamenalo) existuje a že ta nejposvátnější nejpřirozenější zkušenost je žít. Zkuste se tam vrátit a plni míru znovu spočinout v náručí Stvořitele. Tímto způsobem lze měnit proudění energie a dostat se do stavu léčení sebe sama. Líbilo se vám to?

Popsaný stav uvolnění a léčení koresponduje se stavem vašeho energetického pole, které se stává méně koherentním. Vyvolává také zpomalení vašich mozkových vln měřitelné pomocí elektrických impulzů přístrojem nazvaným elektroencefalograf (EEG). Pravděpodobně by se ukázalo, že váš mozek je v hladině alfa, s frekvencí okolo 8 Hz za sekundu. Citlivým detektorem SQUID (přístroj pro měření supervodivé kvantové interference) dokážeme měřit i elektromagnetická pole okolo těla. Vaše pole by v tomto případě pulzovalo mezi 7,8 až 8 HZ, což je pro každého velmi přirozený energetický stav.

Děti se přirozeně a bez vědomého plánu do všeho vrhají naplno. Nám dospělým se to již stává pouze v těch vzácných okamžicích tvůrčího zaujetí, kdy energie mohutně proudí z našeho vnitřního zdroje. Barvy se zdají jasnější, vzduch voňavější, všechno sladce chutná a okolní zvuky vytváří velkou symfonii. Myslím, že ten pocit zažil bez výjimky každý z nás.

Nejlepší myšlenky přicházejí obvykle ve chvíli, kdy o řešení problému, kterým se právě zabýváme, vůbec nepřemýšlíme. Procházíme se jen tak po lese nebo obdivujeme nádherný západ slunce a najednou to máme. Odněkud z hlubin se vynořilo řešení. Nebo se zahledíme do očí malého dítěte a stane se zázrak-s úžasem prožíváme posvátné mystérium života. Všechny tyto pocity pocházejí z hlubokého vnitřního zdroje, který nazývám centrální jádro našeho Bytí. Odtud pochází to vynořující se Světlo. Je to naše vnitřní Božská jiskra.

Zdroj: Zjevení světla - Barbara Ann Brennan